Smlouva o Vypořádání. Proveďte repost - стр. 13

Co je zde řečeno, může hněvat určitého čtenáře: «Jak tedy, autor jasně propaguje intervenci USA.» Tak tedy, shrňme výsledky, které jsme vybrali jako příklad Libye. Výsledkem Brežněva přátelství s Kaddáfím: 4, 5 miliard dolarů dluhu odepsaných v průběhu post-sovětské Ruské federace, a neznámé množství peněz, «odpuštění» SSSR.. Ponížená důstojnost sovětských občanů, zklamání v socialistickém systému. To je všechno. Interakce s USA a západní Evropě, Libye: Volný přístup k levné ropy, poctivě zaplatil smlouvy o nájmu různých specialistů a dodávky zařízení. V roce 2011 US Air Force, Francie, Spojeného království, přispět k porážce povstalecké armády Kaddáfího vojsk. Mimochodem, jiskra, z níž je zapálený plamen občanské války, je «jen» zatčení určitého aktivistu pro lidská práva. Takže země západního světa poskytují svou bezpečnost – v čele s nepředvídatelným vůdcem, Líbya se přiblížila k budování svých jaderných zbraní (a také k nákupu v KLDR).

Takže dosud nebyla schopnost USA-EU vytvářet demokracii v Libyi. Snad kvůli nepředstavitelné směsi kmenů, přesvědčení, mentality, bezbožnosti, atd. To bylo nemožné jen od začátku. V tomto případě se zdá, že tento cíl nebyl nastaven. Ropa a bezpečnost pro své lidi – není sama o sobě špatná.

Demokracie, právo a pořádek a prosperity však zcela úspěšně realizován v jiných US ovládaných zemí – do bývalé členy Varšavské smlouvy a republik, které tvoří samotný Sovětský svaz. Středem jejich krystalizace je ano, vojenské základny NATO. SSSR nebyl schopen prezentovat své satelity legislativním, soudním, finančním, politickým, občanskoprávním systémům, vhodným k použití, vedoucím k úspěchu a Severní Americe – ano. A to je to nejdůležitější a ne ponižující dary.

Co bychom měli dělat? Prohlašovat demokracii a občanskou společnost, jako nyní módní, škodlivou, nebezpečnou, původně nepoužitelnou pro léčbu v Rusku? Ti, kdo říkají, že jsou to naši nepřátelé. Potřebujeme studovat demokracii, ladit a vylepšovat se, vyvíjet se na vyšší výšky, překonávat Spojené státy – a používat ji na celé planetě, dle vlastního uvážení.

…V Brežněva SSSR sedmdesátých továren minulého století pracuje, továrny, zametací plynové potrubí, olej na obdělávaných polích běhají řadu traktorů a kombajnů. Ale tady, v obci obchodě («Silpo») na pultech stejných sardinek v tomatové omáčce, «batohem snídani», minerální vodu, chleba… Slunečnicový olej na kohoutku, Gruzie, není moc dobrý čaj (a dokonce ani tehdy ne vždy) čekanku místo kávy… to je všechno. V městských prodejnách je situace jen mírně zajímavější. Nejlepší to, co produkuje národní hospodářství, někde to, že pro lidi samotné zmizí. Všechno, co je upřímně milováno «obyčejnými lidmi», vláda prohlásí za škodlivé z některých důvodů, nějak se snaží udělat to nepříjemné… nerealizovatelné. Televize, rádio a tisková média jsou pod kontrolou mimořádně úzkého okruhu stranických byrokratů. Posoudit situaci, vykřikovat celou zemi, požádat – a být slyšet na «malém politbuře» – je v tomto systému obtížné. Něco podobného, již jasně na pokraji duševního zlomu v roce 1975, provádí kapitán 3. místo Valery Sablin; vyvolává vzpouru na vojenské lodi «hlídacího psa», jde do Kronštadtu, mluvit na ústřední televize, popisující názory zástupců lidí – ale nakonec jen postřelen v suterénu KGB.